Proč perfektní stav laku auta nevydrží navěky?

Proč stav laku auta (ať už nového, nebo po kompletní renovaci) nevydrží navěky?

Z mého pohledu je to relativně časté nedorozumění: Někdo si nechá za 15+ tisíc korun udělat kompletní a poctivou renovaci laku¹ (rozleštění, renovaci, říkejme tomu jakkoliv), nechá auto ošetřit voskem nebo keramikou; a tak nějak očekává, že to takhle vydrží už napořád, když to stálo tolik peněz?

Nebo obráceně, někdo nechápe (v mém případě je to třeba můj soused), proč si někdo jiný (já) auto leští každý druhý rok, ačkoliv z jeho pohledu to auto už přes 10 let vypadá jako úplně nové auto z autosalonu. 😀

Potíž je v tom, že lak prostě nevydrží v perfektním laku napořád a tento článek je takovým seznamem důvodů, proč alespoň kondiční přeleštění jednou za rok, za dva, není úplná zbytečnost, alespoň tedy při splnění těchto dvou podmínek:

• Jste schopní na laku vidět i ta nejmenší poškození (které většina lidí nevidí, ani když jim na ně ukazujete prstem pod lampou 😀 ).
• Jste dost velký detailista na to, aby vám tato poškození na laku vadila. 😀

Takže, co všechno na laku pomalu, ale jistě vytváří poškození (hologramy, drobné škrábanečky), které vedou postupem času i k viditelné degradaci vzhledu; navzdory jinak šetrné péči (opatrné údržbové mytí apod.)?

Mytí

Každé mytí po sobě zanechá následky. Na jednom konci spektra je kartáčová myčka; na druhém konci supermytí (odmočení špíny, aktivní pěna, oplach, dva kýble, oplach, osušení vzduchem a osušení superručníkem). Myčka lak domlátí klidně i po jediném mytí; při extra-opatrném-detailerském mytí naopak uvidíte první poškození vzniklá při mytí samotném nejspíš až po několika desítkách umytí.

Pointou ovšem je, že naprostá většina lidí bude tak nějak uprostřed. Třeba oplach wapkou a dva kýble. Je ale potřeba si uvědomit, že pokud wapkou začnete z auta oplachovat nečistoty (nebo dokonce přímo bahno) pod vysokým tlakem, tak tím tyto nečistoty tlačíte právě proti laku, než ve vodě odplavou pryč. Další drobná poškození jsou na světě.

To stejné platí kontaktní mytí. Jeden špatně zaseknutý kamínek nebo nečistota v mycí rukavici nebo v sušícím ručníku a velice nenápadná (nebo někdy i velmi nápadná, když si nedáte pozor) poškození jsou na světě.

Zima

Zima je obecně pro stav laku nejnáročnějším obdobím.

• Jízda po dálnici ve sněhu je vlastně takovou jízdou v aerosolu plném soli, kamínků a jiných nečistot (viz také odstavec níže).
• Sníh. Pokud parkujete venku, na auto vám nasněží (jistě, v českých podmínkách jde rok od roku o stále menší a menší problém, ale i tak). Podle zákona ten sníh musíte z auta omést, pokud někam chcete jet. Pokud je to prašan a máte po ruce fukar², budiž, sníh odfouknete. Když je to těžší mokrý sníh, tak ho musíte prostě omést, a pokud ten sníh nenasněžil na naprosto čisté auto, sníh s sebou při ometání vezme i nečistoty pod ním, i když samotným smetáčkem se přímo laku nikdy nedotknete (pokud ano, tak to bude už jen horší). Další škrábance. Řekněme, že na zákony kašlete, a sníh prostě necháte ofoukat nebo opadat za jízdy, ovšem to u těžšího sněhu neřeší vůbec nic – při prvním zabrzdění nebo průjezdu zatáčkou se masa sněhu sveze po střeše a kapotě včetně nečistot pod ním, a jsme opět na začátku: další drobná poškození jsou na světě.

No, a i když s autem nejezdíte, pokud je sníh na autě dost těžký, tak se při oteplování časem z auta sesune dolů, další drobná poškození jsou na světě, aniž byste cokoliv udělali.

A když už jsme u té zimy, určitě už jste ve městě na ulici viděli děti, které si do sněhu na autech rady kreslí, nebo sníh prostě jen tak shrnují když jdou okolo. A to pochopitelně platí i pro špinavá auta v létě. 🙂

 

Nečistoty ve vzduchu

Nežijeme ve vakuu, a tak když jedete po dálnici, ve vzduchu létá mnoho nečistot, zejména na silnicích jsou to typicky prach, brzdový prach, kamínky, sůl, štěrk… vše často katapultované od aut před vámi. Všechno tohle ošlehává lak auta, ve výjimečných způsobech tak výrazně, že je to vidět pouhým okem. Pokud jde o větší objekty, tak třeba takový náraz kamínku nemusí mít vždy za následek nutně odštípnutí laku, ovšem i jenom jeho sklouznutí po laku se projeví.

Ostatní

• Chodci, kteří projdou okolo auta a otřou se bundou se zipem o lak, opřou se o něj v riflích s kovovými cvočky apod.
• Jedete někde po okresce a nevšimnete si toho keře nebo stromu, který trčí až příliš do cesty³
• Degradace laku v čase působením UV záření (pozvolné blednutí a selhávání clearcoatu), drobná oxidace laku na mikroskopických hranách poškození apod.
• Vůbec jsem nemluvil o vlivu běžné kontaminace z provozu (polétavá rez, asfalt) na lesk a vzhled vozu – ačkoliv k odstranění těchto většinou není vyloženě nutnost lak leštit (stačí důkladné dvojí mytí s odstraněním polétavé rzi a asfaltu uprostřed)

A určitě je mnoho dalších drobností, které jsou schopné jeden-dva hologramy přidat. Pak jsou samozřejmě faktory jako ptačince, nebo smůla ze stromů, které zřetelně poškodí lak také, ovšem tato nejsou tak úplně podstatou tohoto článku.

Závěrem

Pochopitelně, když se jednou sesune sníh; když dítě na kapotu nakreslí sněhuláka; když jednou pojedete po posolené dálnici ve sněžné bouři; když umyjete auto bez předmytí pěnou; se lak nepoškodí natolik, abyste měli šanci si toho vůbec všimnout. Ale v průběhu roku, dvou, se tohle všechno nasčítá.

Pokud budete opatrní, bude i po dvou letech auto pravděpodobně vypadat jako zánovní auto z autosalonu, protože lak degradoval málo a pomalu. Přesto už ale natolik, že bude smysl mít ho znovu přeleštit (třeba i jen finišovací pastou s téměř nulovým úběrem laku), protože i tehdy ten rozdíl před a po už bude zřetelný.

Tip na další články

Jak dlouho vydrží „detailing“? – Jiný pohled na podobnou problematiku (spíše jak dlouho lze očekávat výdrž různých ošetřujících produktů).

1. A to „poctivou“ je klíčové slovo; pokud renovaci laku udělá někdo, kdo tomu moc nerozumí, nebo ji udělá záměrně jenom na „na efekt“ – tj. jednostupňové leštění hrubou pastou – dojde během několika málo týdnů až měsíců k opětovné degradaci vzhledu vlivem oxidace nedokonale vyleštěného laku; a také tím, jak se plniče z leštící pasty ze škrábanců časem vymyjí.
2. Mimochodem, třeba v takové Kanadě není používání fukaru znakem detailera, ale znakem pohodlí. Je potřeba to dělat každé ráno mnoho měsíců v roce a dělá to tak mnoho lidí i se starými prorezlými auty nikoliv kvůli šetrnosti, ale pohodlí. :D
3. Ačkoliv toto je většinou instantní hromada škrábanců, které jsou výrazně vidět okamžitě, zatímco většina ostatních zde zmíněných „poškození“ jsou jemné hologramy, které jsou vidět až po delším čase, kdy se nasčítají.