Dekontaminace laku auta před voskováním

Mnohé z informací v tomto článku už zde na blogu byly zmíněny (ne jednou), ale opakování je matka moudrosti, pojďme si to proto zopakovat všechno související s dekontaminací laku.

Připomenu znovu kolečko úkonů při kompletní údržbě vzhledu auta, kterou většina lidí používající klasické vosky dělá zhruba 1x-4x ročně. Čtyřikrát za rok se může zdát hodně, ale čím pravidelněji se to dělá, tím míň času to zabere, a pak se to dá stihnout třeba i za necelé odpoledne. (Já osobně to stíhám zhruba tak 1x za 8-10 měsíců, jak se mi chce.)

• mytí →
• dekontaminace →
• příprava pro vosk →
• voskování

Budeme se tedy bavit o kroku mezi mytím auta a přípravou na vosk.

Proč je vůbec nutná dekontaminace laku?

Po umytí auta sebesilnějším šampónem na laku stále zůstane mnoho odolnějších nečistot (= kontaminantů), které často už ani nebývají okem vidět (lze je ale např. cítit při přejetí rukou po laku), a které je před voskováním vhodné vyčistit.

Typicky mezi tyto kontaminanty může patřit:

• vodní spot (minerály z uschlé vody, ať už z deště, nebo od mytí tvrdou vodou)
• brzdový prach
• asfalt
• lepidlo (např. po dealerských nálepkách na novém voze)
• zbytky hmyzu a much
• zbytky ptačích výkalů
• pryskyřice („smůla“) ze stromů
• železniční prach (při parkování poblíž vlakových stanic)
• přestřik barvy (ať už z autolakovny, nebo při parkování v blízkosti malířů)
• přenos barvy z jiných objektů (parkovištní ťukance a „odřeniny“)
• průmyslový spad
• a určitě mnoho dalších…

A proč je vhodné tyto kontaminanty odstranit?

• Zamezení poškození laku v dalším kroku (při přípravě laku pro vosk) – pokud v laku zůstanou železité částečky (např. od brzd) a začnete lak leštit (ať už ručně nebo strojně), leštící kotouč nebo aplikátor tyto částečky postupně uvolní z laku a nabere je do sebe. Vy s nimi pak budete jezdit po laku a lehce ho škrábat (jde ale o kovové částečky v podstatě mikroskopického rozměru, takže poškození nebývá tak hrozné, přesto může být – zejména na slunci – viditelné). A i pokud bychom se přenesli přes toto poškození, tak leštící kotouč by se na laku zasekával a nejezdil by plynule, rychleji by se ničil (prostě se o tyto částečky pomalu trhá) a práce by celkově nebyla příliš pohodlná.
• Dokonalé vyčištění laku – jak už bylo řečeno, většina z těchto kontaminantů mohou být mikroskopického rozměru, ale v závislosti na stavu auta může jejich vrstva být tak „tlustá“, že lehce pozmění odraz světla od laku, a tím opticky snižují lesk. A pro co nejlepší přilnutí vosku k laku auta je vhodné, aby mezi lakem a voskem nic nebylo (kromě případné přípravy pod vosk).
• Proti rzi – všimli jste si někdy malých rezavých teček, hlavně na bílých autech? I tyto se při dekontaminaci dají lehce odstranit. Jde právě o tu železitou kontaminaci, která na povrchu laku začala reznout.

Dva způsoby dekontaminace: chemická a mechanická

Při dekontaminaci je mnoho variant, jak přesně postupovat, osobně v rámci zachování co největší šetrnosti k laku začínám chemickou („bezdotykovou“) dekontaminací, a potom pokračuji mechanickou:

Chemická dekontaminace je vesměs velmi bezpečná k laku, je téměř bezdotyková a využívá k dekontaminaci chemické reakce, která kontaminanty uvolní a potom celé auto stačí opláchnout (ideálně wapkou). Jsou tři druhy kontaminantů, které lze účinně chemicky odstraňovat:

• polétavá rez, brzdový brach a další železitá kontaminace (odstraňovačem polétavé rzi)
• asfalt, zbytky lepidel a smůla ze stromů (odstraňovačem asfaltu a lepidel)
• vodní spot (např. produktem Gyeon WaterSpot)

Mechanická dekontaminace je potom starý známý clay („plastelína“), případně jeho alternativy jako clay block, clay cloth nebo clay-kotouče na leštičku, které jsou ale méně šetrné.

Příklad pořadí postupů při dekontaminaci

Předpokládejme, že auto je umyté a usušené a chystáme se na dekontaminaci. Toto je postup, který vesměs používám já:

1. Chemická dekontaminace železa/polétavé rzi (celé auto; ale hlavně spodní části vozu) – prvotní odstranění všech železitých částeček, ve velmi výjimečných (např. auto denně parkující u železnice) případech i vícekrát.
2. Chemická dekontaminace asfaltu (lokálně podle potřeby, hlavně spodní části vozu) – asfaltová kontaminace jde narozdíl od železa lehce vidět okem, takže aplikuji pouze tam, kde vidím, že nějaká je. Typicky jsou to spodní části dveří, zadní nárazník, lemy podběhů a prahy.
3. Chemická dekontaminace vodního kamene – lokálně s utěrkou, pokud je to potřeba a vidím někde masivní nánosy „vodního kamene“ (zažil jsem jenom jednou).
4. Rychlé umytí auta pH neutrálním šamponem bez přídavných složek (vosk, leštidla atd.), aby se odstranily zbytky veškeré chemie.
5. Mechanická dekontaminace (clay nebo alternativa) – po provedené chemické dekontaminaci už je to většinou rychlovka
6. Znovu umytí auta (viz bod 4) a usušení.
7. → nyní lze přejít k přípravě pod vosk.

Spousta z těchto úkonů už byla samostatně rozebrána v jednotlivých článcích, na které jednotlivé řádky odkazují, a tady je ještě pro přehlednost seznam všech:

• Dekontaminace laku auta před voskováním
• Odstraňovače polétavé rzi – základní informace
• Návod: Clayování (čištění) laku auta v šesti krocích
• Proč jsou alternativy ke klasickému clayi méně šetrné?