Voskování – návod, jak na to

Tak a tady máme finální článek Kompletní detailingová údržba auta:

• mytí →
• dekontaminace →
• příprava pro vosk →
• voskování.

Voskování!

Dobrou zprávou je, že voskování už je po třech předchozí krocích (mytí, dekontaminaci a přípravě pro vosk) takovou třešničkou na dortu: není to časově ani fyzicky náročná činnost (no, to možná neplatí pro vosky, které umí zatvrdnout jako kámen, pokud je včas nerozleštíte, ale jinak…). Takže jak se tedy vlastně voskuje?

Kdokoliv, kdo už auto někdy voskoval, asi bude mít představu a může zřejmě přeskočit celý tento článek. Když jsem ale poprvé voskoval já, neměl jsem nejmenší tušení, jak tu tuhou hmotu dostat z dózy na lak – někomu takovému naopak tento článek, doufám, pomůže. 🙂

Bylo to jednoho teplého víkendového dne v roce 2011 v Kalifornii a můj host-bratr Mikey právě dokončil opravy svého Mitsubishi Eclipse, co někde sehnal nepojízdné za $400. A protože auto bylo vzhledově v dosti zuboženém stavu, někdo nám poradil, ať to navoskujeme. A tak jsme jeli do města, v prvních autodílech koupili vosk za tři dolary a jeli jsme zpátky. Doma jsme to otevřeli a začali dumat nad tím, jak se to dává na auto. Nic moc jsme nevykoumali, proto jsme zasedli k YouTube, kde jsme zjistili, že jsme si měli koupit ještě aplikátor. Ten jsme tedy nahradili houbičkou na nádobí (kterou v detailingu dodnes používám, byť k trochu jiným účelům) a pustili se do toho. Vosk jsme nanesli a následně rozleštili hromadou starých triček a mikin. 😀

Světe div se, ono to fakt dost prokouklo… Ale doufám, že už tušíte, že takto se to správně nedělá. 🙂

Co je potřeba?

• vosk
• aplikátor (pěnový, případně i mikrovláknový)
• kvalitní mikrovláknová utěrka na rozleštění (klidně i více)

Jak voskovat: návod krok za krokem

V tomto článku se budu zabývat klasickýmy vosky – ať už půjde o měkké, tuhé nebo tekuté vosky, postup aplikace je ve všech případech velmi podobný:

1. Při voskování na autě prozatím ponechejte krycí pásky na plastech a gumových materiálech (pokud jste je v minulém kroku lepili). Vosky totiž se totiž mohou nasáknout i do plastů, kde potom zatvrdnou a zbělají, což následně vypadá velmi neprofesionálně, a navrátit takový plast do původního čeného stavu nemusí být vždycky úplně nejjednodušší.¹ Tento problém se nicméně týká především syntetických vosků.
2. Pokud je na autě prach (například pokud auto připravíte pro vosk, a pak ho necháte přes noc stát v garáži), je vhodné jej opatrným způsobem z auta setřít. Ve většině případů by mělo stačit prach jemně setřít dlouhosrstou mikrovláknovou utěrkou; případně ho lze ofouknout kompresorem nebo fukarem na listí.
3. Teď už k samotnému voskování – je to velmi jednoduché: stačí pěnovým nebo mikrovláknovým aplikátorem vosk „nabrat“ a začít ho nanášet na lak.
4. Poté, co vosk zavadne, můžeme přistoupit k jeho rozleštění.

Ad 3), postup je podobný i pro tekuté vosky, jenom místo nabrání vosku z dózy na aplikátor naneseme dvě nebo tři kapky tekutého vosku nebo sealantu a poté naneseme na lak.

Jediný rozdíl je u tekutých „vosků ve spreji“, například…

• Sonax Brilliant Shine Detailer (BSD)
• Angelwax Quick Interior Detailer (QED)
• Gyeon Cure
• CarPro Reload
• a další

…se nanáší nastříkáním do utěrky (nebo i rovnou na lak), kterou se pak nanese na lak a následně se ihned rozleští druhou utěrkou do vysokého lesku. (Vím, že nejde o vosky v pravém slova smyslu, ale produkty se výdrží, vzhledem i vlastnostmi klasickým voskům přibližují nebo je dokonce i překonávají, proto je zmiňuji i tady).

Často kladené otázky

Teď následují spíš už jen FAQs ohledně voskování, které jsem poslední měsíce sbíral z diskuzních fór:

Jak poznám, že vosk už zavadnul?

Je to velmi jednoduché, prstem zkusíte zlehka „setřít“ (seškrábnout) nanesný vosk. Pokud se prst po vosku sklouzne (= vosk je ještě vlhký), tak ještě ne. Pokud prstem vosk jakoby seškrábnete, tak už lze rozlešťovat.

Nekteré vosku prostě zavadnou a rozleštit je potom můžete kdykoliv (třeba i za den), jiné vosky mají naopak časové okno, kdy jsou zároveň připraveny na rozleštění a jsou (ještě) rozleštitelné. O pár minut později sice budou pořád zavadlé, ale náročnost rozleštění razantně stoupne – což je případ například oblíbeného vosku Collinite 476s nebo hybridního Raceglaze Blue Hybrid. Spousta dalších vosků, vč. těch syntetických, tímto „neduhem“ ovšem netrpí a jdou rozleštit stejně dobře po 10 minutách jako po několika hodinách (např. Finish Kare 1000P nebo Soft99 Fusso). Nicméně pokud pracujete poprvé s novým neznámým voskem, není od věci si to nejprve vyzkoušet na malém kousku, jak rychle ztvrdne. Může se stát, že než vosk nanesete na celé auto (což zabere třeba 30 minut0), tak už nepůjdou rozleštit části karoserie, kde jste začali.

K čemuž mě ještě napadá to, že délka zavadnutí vosku nemá vliv na jeho následnou výdrž.

(video)

Jaký aplikátor použít?

• Aplikace rukama
• Pěnový aplikátor
• Mikrovláknový aplikátor

Aplikace vosku dlaněmi je pro největší fajnšmekry a lze ji doporučit výhradně pouze u přírodních vosků, protože ať se nám to líbí nebo ne, všechno je to pořád jenom chemie. Spotřeba vosku při této aplikaci je pravděpodobně největší. Pěnový aplikátor se mi zdá vhodný hlavně pro klasické vosky (tuhé i měkké), mikrovláknový je zase fajn pro tekuté vosky (tj. produkty typu Autoglym HD Wax, aj). Zbytek (BSD, QED, Reload aj.) je podle mě nejlepší nanášet buď utěrkou, nebo přímo na lak.

Jinak bych řekl, že je to docela šumák, ale s kulatým pěnovým aplikátorem se mi většinou daří dosáhnout nejnižší spotřeby vosku. Spotřebu měřím šperkařskou digitální váhou s rozlišením 0,1 gramu, a to prostým zvážením vosku před a po voskování – to jen pokud by někoho zajímalo, jak spotřebu vosku vůbec poznám: Prostě ho vážím, není to žádná dojmologie, jak bývá zvykem.

Navlhčování aplikátoru?

V návodech na voskování se často zmiňuje, že je vhodné aplikátor navlhčit. Popravdě řečeno nevím, zda to má smysl a jaký by to mělo mít benefit, ale pokud by Vám práce s navlhčeným aplikátorem vyhovovala více, než práce se suchým, tak by to nemělo mít na nic negativní vliv.

Kolik dávat vosku?

Málo! Méně je více! Vosku stačí opravdu velmi tenká vrstva, protože pokud nanesete opravdu tlustou vrstvu, tak jediný efekt bude v tom, že při rozlešťování se kvůli přebytku vosku mnohem rychleji „zanese“ rozlešťovací utěrka.

Mám zkušenost s tím, že mi např. dvě třetiny 15 ml vzorku vystačily na dvě vrstvy na jednom autě, přitom podle zkušeností mnoha ostatních jim stejný vzorek vyšel na dvě, nebo dokonce jenom na jednu vrstvu.

Navíc, pokud dáte tlustou vrstvu nějakého vosku, která je obtížnější na rozleštění (viz odstavec Jak poznám, že vosk zavadnul), tak zatuhlá tenoučká vrstva půjde ještě jakžtakž rozleštit, ale tlustá tuhá vrstva bude vyžadovat enormní množství síly na rozleštění, u kterého už hrozí i poškrábání laku (!).

Znovu opakuji, méně je více. Na jednom z mých kurzů, který se zvrhnul spíš už v menší workshop se čtyřmi auty, jsem při voskování postupně všem ukázal, jak vosk nanášet, řekl jsem, že stačí jenom málo, ale bez předchozích zkušeností je „málo“ jen taková abstraktní jednotka. Dopadlo to tak, že pán dával vosku moc a ještě šlo o vosk (konkrétně Raceglaze Blue Hybrid), který rychle a opravdu hodně ztuhne. Rozleštit ho nám potom trvalo asi hodinu ve čtyřech lidech, na několika místech dokonce došlo k lehkému poškrábání laku, takže ke slovu přišla leštička. Takže ještě naposledy: vosku dávejte málo. Když se Vám bude zdát, že „to je fakt málo, to nemůže vydržet“ tak klidně dejte dvě, tři vrstvy, ale tenké.

V kolika vrstvách vosk nanést?

Můj osobní názor je, že dvě vrstvy jsou v naprosté většině případů tak akorát. První vrstva je takový základ, a druhá vrstva slouží k tomu, aby se zajistilo 100% pokrytí laku auta – ač se to nezdá, tak i když voskuju v garáži, tak i při nasvícení ze všech stran se mi často stane, že kousek prostě vynechám. Pokud bych stejný vosk nanášel např. venku ve stínu bez světel, kdy na to prostě regulérně „není vidět“, tak by vynechaných míst bylo pravděpodobně i víc. Aplikací druhé vrstvy tak zajistíme úplně pokrytí a je tady zřejmě i benefit v delší výdrži vosku jako takového; i když nemám přesně vyzkoušené o kolik.

Dvojnásob toto platí pro výše zmíněný Sonax Brilliant Shine Detailer (BSD) a další tekuté vosky, kde z principu ani není pořádně vidět, kde už je člověk aplikoval a kde ještě ne.

Více než dvě vrstvy se mně osobně zdají zbytečné.

Kolik času nechat mezi jednotlivými vrstvami?

Říká se okolo 1-3 hodin po rozleštění předchozí vrstvy, aby vrstva vosku „vytvrdnula“.

Osobně si nejsem jistý, jestli má na olejovitých přírodních voscích vůbec co tvrdnout, u syntetických vosků už to možná vliv mít může. Já osobně druhou vrstvu aplikuji ihned, pokud čas tlačí, pokud ne, tak tomu tu hodinu nebo dvě dám, ale o tom, jestli to má na něco vliv, nejsem dodnes přesvědčen (myslím si, že ne).

Nanášení vosku krouživými pohyby nebo tam-a-zpátky/nahoru-dolů?

Co se týká kterým směrem a jakým způsobem přímo na lak aplikujete vosk, tak si myslím, že je to relavtině jedno, ale učebnicové nejsprávnější způsob je nanášení v jednom směru (sem a tam), protože pokud by se pod aplikátor dostalo nějaké smetí (prach), a ten by pod aplikátorem začal škrábat lak, tak při nanášení tam a zpět ten škrábanec bude vidět jenom pod určitým úhlem, kdežto kdyby vznikl z krouživého pohybu „náhodně sem a tam“, tak bude vidět že všech stran (pořád jde ovšem o velmi jemné škrábanečky, které by například byly vidět jenom na slunci při důkladném zkoumání).

Ale jinak taky vždycky nanáším náhodnýma krouživýma pohybama (voskuju v garáží) a výše popsaná situace se mi nikdy nestala (auto po voskování vždy důkladně kontroluju). Navíc pokud voskujete starší vůz, který nemá lak v dokonalém stavu, tak už je to opravdu úplně jedno.

Speciální vosky pro určité barvy

V naprosté většině případů jde spíše o marketing než o skutečný efekt, který bývá opravdu velmi decentní. Přímo pokus (odkaz dnes už nefunguje a já si ho neuložil) provedený Dodo Juice s jejich velmi širokou škálou vosků pro auta mnoha různých barev ukázal vliv až v mnoha (4+) vrstvách, a to až po vytažení křivek ve Photoshopu. Jinými slovy, nemusíte se bát dát vosk „pro auta teplé barvy“ na černou metalízu, nebo „vosk pro tmavé barvy“ na světle šedou – auto Vám rozhodně nezbělá ani nezčerná. Výjimkou by mohl být například vosk typu Angelwax Ag, který je určet pro stříbrné metalízy a obsahuju stříbrná zrnka – ta by třeba na černé mohla udělat viditelný efekt, narozdíl od jiných výrobků, kde je „zameření na barvu“ fakt jenom ten marketing.

Minimální teplota pro voskování

Poslední často zmiňovanou otázku ohledně voskování, kterou mám poznamenanou, je zda lze voskovat i v zimě, nebo obecně při nižších teplotách teplotách. Obecně – není s tím žádný větší problém, ale pochopitelně by nemělo být vyloženě pod nulou. Nejzásadnější problém co může nastat je ten, že bude trvat další dobu, než vosk zavadne (viz výše) a bude možné jej rozleštit (čím větší zima, tím déle bude zavadnutí trvat).

A to je vše!

Snad jsem na nic nezapomněl. Někdy příště se ještě podíváme na to, které detaily nezapomenout po navoskování; a potom na to, jak navoskováné auto umývat a udržovat, aby vosková vrstva a její vlastnosti přinášely užitek co nejdéle, a tím uzavřu celý seriál o kompletní detailingové údržbě auta .

Pokud chcete dostávat upozornění na nové články, můžete se přihlásit k odběru přes email (nahoře vlevo), nebo nové články sledovat přes Facebook, Twitter nebo RSS.

1. Někdy to nejde vůbec, zejména pokud je plast hodně porézní. Má to taky negativní vliv v tom, že na takto „postiženém“ plastu potom bude mnohem hůř držet impregnace na plasty nebo nějaká keramická ochrana, protože všechen vosk z toho plastu už prostě nepůjde dostat. Proto doporučuju plasty poctivě maskovat.