Co je to clay a k čemu slouží?

Clay je jedna z nejzákladnějších pomůcek detailera a slouží k dokonalému vyčištění laku (často se používá výraz dekontaminace laku) od různých nečistot, a to zejména před větší údržbou laku auta.

Jak clay vypadá?

Pokud jste clay nikdy neviděli, můžete si ho představit jako plastelínu nebo modelovací hlínu. Je to hmota, kterou se jezdí po laku tam a zpět, a ta do sebe nabírá nečistoty.

Clay je k dostání většinou ve třech tvrdostech – měkký, střední a tvrdý. Tvrdý toho z laku vytáhne více a rychleji (ale za cenu velmi jemného poškození laku kterému se říká micro marring), měkký pracuje zase pomaleji, ale o to šetrněji. Opět je ale potřeba upozornit na to, že clay ze své podstaty nějaký ten marring a drobné poškození vytvoří vždycky, kvalitní lubrikace a měkčí clay toto riziko dokážou jenom snížit na minimum; přesto tu pořád je.

Co všechno umí clay odstranit?

I když auto umyjete tím nejsilnějším šampónem, lak nebude nikdy dokonale čistý a hladký. Na laku (a v něm) se drží mnoho částic, které nejde odstranit pouhým mytím.

Typicky může jít o asfalt ze silnic (tér), polétavou rez (železité částice z brzd nebo ze vzduchu), různý organický spad, prach který se zachytil v nezatvrdnutém laku a spousta dalších nečistot, které nejsou na pohled vidět, ale můžeme je cítit, když rukou přejedeme po laku (drhne to). Dále je clay schopný (částečně) z laku dostat zbytky vosků nebo plniče z leštěnek a ukáže se tak, v jakém stavu je lak doopravdy, ne v jakém stavu se zdá, že je.

Spousta z těchto částic jde ovšem odstranit na to určenou chemií (fallout remover – odstraňovač polétavé rzi, tar remover – odstraňovač asfaltu) a potom se člověk při clayování tolik nenadře a opět to pomůže snížit množství vytvořených poškození v laku.

Jak clay funguje?

Tady je asi nejlepší přirovnání. K samotnému clayi potřebujete ještě speciální clay lubrikaci, aby s ním po laku dobře jezdilo a lak se poškozoval co nejméně.

Samotnou plastelínu (clay) si představte jako žiletku a lubrikaci si představte jako holící pěnu. Bez holící pěny se oholíte jen těžko a podráždíte si kůži (poškrábete si lak). Ovšem i při holení se s pěnou se člověk může říznout (riziko poškození laku při mechanické dekontaminaci nelze vyloučit).

Když se clayem jezdí po laku, tak do sebe postupně zachytává („vytahuje z laku“) všechny výše popsané nečistoty (odborněji kontaminanty). Nejde tedy o to, jak moc tlačíte na clay, ale o počet přejetí. Na clay by se naopak tlačit vůbec nemělo! Podobně jako kdybyste měli plnovous, tak ho neoholíte na jeden zátah, když budete tlačit, ale musíte jedno místo přejet vícekrát.

Jediný rozdíl mezi žiletkou a clayem je ten, že z claye se nachytaná špína nevymývá (jako vousy z žiletky), ale zabaluje se dovnitř. Když už je jedna strana claye moc špinavá (tzn. není schopná nabírat další nečistoty), tak se clay přeloží na půl a pokračuje se znovu s čistou stranou.

Proč je clayování potřeba? 

Po samotném umytí auta jde o další krok čištění laku a zejména u starších a příliš neudržovaných vozidel lze takto odstranit další vrstvu špíny, která už na první pohled není tolik vidět po umytí, ale jak budete clayovat, tak se najednou v clayi i lubrikaci začně objevovat něco, co vypadá jako prach ve vodě – a všechno je to špína, která byla původně „zažraná“ v laku.

Obecně jde ale hlavně o to, že po clayování je lak zcela čistý, ukáže se, v jakém stavu doopravdy je, a člověk se potom může rozhodnout, jestli může hned voskovat, nebo jestli bude strojně leštit, podle toho s jakým stavem laku bude spokojený. Pro naprostý top stav laku (zejména na nových a udržovaných autech) bude totiž po clayi nutné rychlé finišovací přeleštění vždycky. I nejměkčí clay na lehce kotaminovaném laku může zanechat velmi jemný marring, který sice může být vidět jenom pod silnou lampou. Ale to už se pohybujeme mezi dvěmi stranami: „dělám detailing aby to auto obstojně vypadalo“ vs „dělám detailing aby byl lak v doopravdy 100 % stavu“. Každopádně čím více kontaminace se Vám povede odstranit bezkontaktně chemií, tím lépe v obou případech.

A díky tomu, že je lak zcela čistý, tak další nanášení přípravy pod vosk, voskování a nebo strojní leštění je jednodušší (aplikátory ze nezasekávají o nečistoty v laku) a bezpečnější (při nanášení abrazivní leštěnky např. zmíněná abraziva dokáží polétavou rez uvolnit, ta se dostane do aplikátoru nebo leštícího kotouče a poté začne vytvářet nepříjemný marring – prostě si představte, že po laku jezdíte něčím, co je plné malých železných částic), a tato poškození většinou bývají větší než ty, která dokáže vyrobit samotný clay sám o sobě.

Další čtení: Praktický návod na clayování v 6krocích a Dekontaminace laku auta před voskováním

Alternativy ke klasickému clayi

Clayování je relativně zdlouhavá činnost, a na trhu je několik alternativ. Všechny jsou mnohem rychlejší, než klasický clay, ale také výrazně méně šetrnější, je tedy možné je použít pouze v případech, kdy máme v plánu větší korekci laku:

• Clay houbička (clay block)
• Clay utěrka (clay towel)
• Clay pad na leštičku (auto scrub)
• Aj.