Návod: Clayování (čištění) laku auta v šesti krocích
Než se pustím do psaní návodu, tak prvně několik odkazů na články o čistící plastelíně – clayi:
- co to ten clay vlastně je a jak vypadá a funguje
- proč jsou alternativy claye méně šetrné.
- tabulka srovnávající orientačně ceny clayů
- proč a z jakého důvodu se clay používá
Pokud jste je nečetli, a s clayem nemáte žádnou zkušenost, doporučím k přečtení alespoň ten první – pomůže vám teoreticky pochopit, jak clay pracuje a co dělá a to vám potom pomůže v praxi u skutečného clayování.
V dnešním článku už se ale pojďme už prakticky podívat na to, jak vlastně s pomocí claye správně dekontaminovat lak.
Krok první: Důkladné umytí auta
Před samotným zahájením clayování je nutné auto velmi důkladně umýt. Výhodou je, že můžete použít libovolný šampón (i takový, který byste za normálních okolností nepoužili, protože by umyl auto vč. vosku). Nejlepší je použít takový šampon, který je přímo navržen jako čistič laku – osobně jsem si oblíbil ChG Wash & Gloss v ředění okolo 1:320, ale použít se dá třeba i běžný šampon ve vyšší koncentraci. Prostě, čím víc se toho umyje v tomto kroku, tím líp! Samozřejmě, nezapomeneme použít metodu dvou vědět a vhodnou mycí rukavici.
Druhý krok (nepovinný): Chemická dekontaminace
Co vlastně clay z laku odstraňuje? Je toho dost:
- vzduchová (polétavá) rez
- brzdový prach
- zažraná špína
- asfalt
- tér
- organické znečištění
- zbytky starých vosků
- …a tak dále. Ale o tom už byl teoretický článek.
V tomto kroku chcí zmínit to, že některé z těchto kontaminantů lze odstranit i pomocí chemie, a to konkrétně polétavou rez, a asfalt & tér. Na polétavou rez můžeme použít Car Pro Iron X, ValetPro Dragons Breath a mnoho dalších, na asfalt zase „tar remover“, který má v portofoliu každý výrobce detailingové chemie. Osobně jsem používal ValetPro Citrus Tar Remover, nicméně zřejmě se v posledním roce změnila receptura a už nefunguje tak dobře jako dřív. Přešel jsem na Autosmart Tardis, případně tu je dražší, ale výborný CarPro Tar X (nebo velmi podobný Gyeon Tar).
Tip na článek: Obecné povídání o odstraňovači polétavé rzi
Chemická (před)dekontaminace má několik výhod: clay vám vydrží déle, samotné clayování zabere méně času a bude šetrnější k laku. Nevýhodou je klasicky cena, protože zrovna odstraňovač polétavé rzi a odstraňovač asfaltu patří mezi relativně drahou chemii.
Krok třetí: Zvolte správnou tvrdost claye
Než se pustítě do clayování, ujistěte se, že máte správnou tvrdost. Běžně jsou k dostání tři:
- měkký (soft) clay
- střední (medium) clay
- tvrdý (hard) clay
Tady se zrovna těžko radí, protože co má jeden výrobce jako střední tvrdost, už může mít další jako tvrdý, a obráceně. Obecně je ale měkký clay na nové a málo kontaminované laky, střední clay na už horší a starší auta a tvrdý je extrém na nejzaprasenější laky velmi starých a nikdy nedetailingovaných aut. Tam už se asi časově vyplatí sáhnout i po agresivnějších clay-alternativách.
Každopádně s měkkým clayem pro začátek chybu neuděláte.
Krok čtvrtý: Příprava claye
Tento krok je jednoduchý, z claye ustřihněte část a udělejte z něj kuličku, tu potom rozmačkejte do placičky, která se vám akorát vejde do ruky. Nutno podotknout, že v zimě to půjde těžko, clay pro svou optimální funkci potřebuje docela teplo (z mé zkušenosti je ideálních aspoň tak 20 st. C venku). V chladnějších obdobích je proto dobré ho zahřívat v kelímku s horkou vodou (cca kolem 40 °C), aby byl správně vláčný.
Krok pátý: Clayovaní. Lubrikovat, lubrikovat, lubrikovat!
V rozprašovači máme připravený lubrikant pro clay. Na trhu je jich hromada (Dodo Born Slippy, Supernaturel; ValetPro Citrus Bling, Optimum No Rinse aj.), takže si stačí jen vybrat (koukněte i na jejich cenové srovnání).
Někteří výrobci clayů tvrdí, že jejich výrobkům (clayům) stačí pro lubrikaci jenom voda. Nicméně pro jistotu vždy používejte lubrikaci, předejdete zbytečnému micro marringu (velmi drobná poškození na laku které jsou většinou rozleštit i ručně, ale je dobré jim předejít úplně).
Clayovat začneme tak, že na lak nastříkáme dostatečné množství lubrikantu (radši víc, než míň), a clayem začneme zlehka jezdit nahoru a dolů, nebo doleva a doprava. Pamatujte na teorii a představte si, že je to jako žiletka – kroužení po laku náhodnými směry je kontraproduktivní, stejně jako zbytečně velký tlak.
Krok šestý: Jak poznat jestli stačí, nebo ještě?
Při clayování byste měli prsty cítit, jak se lak postupně stává dokonale hladkým, jak z něj postupně kontaminanty mizí v „útrobách“ claye. Dokud lak není na dotek dokonale hladký, pokračujte. Nezapomeňtě na dostatečnou lubrikaci! Na clay netlačte. Lepší než zatlačit je dané místo přejet 30x lehce, než 10x s tlačením.
Dobrý trik, pokud to ještě necítíte v prstech, je po laku přejet rukou v igelitovém sáčku, který by na dokonale hladkém laku neměl nijak šustit.
Co když je clay už hodně zanesený? Pokud už toho clay pobral hodně, a je jasný, že víc už se do něj nevleze, stačí ho přeložit napůl a začít nanovo s čistou stranou. Toto jde udělat několikrát (podle toho, jak velkou placku jste si udělali). Toto překládání jde opakovat v podstatě tak dlouho, dokud se clay sám od sebe nezačne drolit nebo trhat – potom už je na vyhození. Ve většině případů ale vystačí jedna placička na spoustu aut, pokud tedy máte třeba jenom jedno auto o které se staráte, tak vám jeden clay vydrží i několik let.
Co když clay spadne na zem?
Většinou je potom na vyhození, ale pokud spadl do místa, kde se do něj nenalepilo moc nečistot (hlavně kamínků), teoreticky se dá ještě očistit, přeložit a používat dál (občas to dělám, ale podle hardcore detailerů je v těchto případech jedinou možností koš a nový clay).
Skladování claye po použití
Po použítí je nejlepší clay dát do plastového sáčku na potraviny, do kterého předtím stříkneme trochu lubrikace. Mějte na paměti, že clay se za normálních okolností po nějaké době přilepí kdekoliv, kam ho uskladníte, a snad jenom z plastových zipových sáčků se dá potom snadno zpět vyloupnout. Tyto sáčky se, podobně jako několik dalších pomůcek, dají koupit třeba v IKEA. Viz tento článek s tipy na detailingový IKEA nákup.
Co po clayi?
Jakmile je hotovo, je většinou vhodné auto znovu umýt, tentokrát už pH neutrálním detailingovým šamponem. Jednak aby se umyly zbytky lubrikace (která jde ale snadno dolů i po zaschnutí), a jednak aby se z laku spláchla kontaminace, která se sice uvolnila z laku, ale nezabalila se do claye (pokud máte světlé auto, jde to velmi dobře pozorovat: vypadá to jakoby v lubrikaci plaval drobný prach).
Po umytí a usušení se můžete pustit do přípravy pod vosk.
Ahoj, takže chápu správně, že ten ONR v různých redenich se dá použít jako detailer, lubrikant na clay, sušič a nebo jako původně šampon? A pokud ho chci použít jako detailer po mytí, nevadí to přírodnímu vosku, jelikož má ph 5? Dík. 🙂
Zapomněl jsem dodat, že vosk mám v plánu „prizivovat“ během mytí Dodo „nechcesemihledatnázev“ s voskem. 😀
Ano, presne tak, jen co se tyka myti prirodniho vosku (a toto je pouze moje teorie) – ONR ma podle me v sobe hodne syntetickych lestidel/zvysovacu lesku, takze je otazka jestli to nejak negativne neovlivni lesk prirodni carnauby, ale myslim si ze to asi nebude nic pozorovatelneho, ale ta moznost tu existuje. 🙂